SPIRIT STUDIO OSTRAVA   VÝKLAD KARET  VÝKLAD KARET ONLINE, VĚŠTĚNÍ, KARTY, FENG SHUI, KŘIŠŤÁLOVÁ MAGIE 

Čtenářský deník / česká literatura po r. 1848

Babička – spisovatelka Božena Němcová

O spisovatelce:

Česká spisovatelka; zakladatelka novodobé české prózy Božena Němcová (za svobodna Panklová) – se narodila ve Vídni dne 4. 2. 1820 jako dcera panského kočího a české služky. Dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice. Její otec v letních měsících pracoval na ratibořickém zámku u vévodkyně Zaháňské (na zimu s ní odjížděl do Vídně). Božena Němcová se provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce, manželství však nebylo šťastné.  K problémům přibyla i spisovatelčina nemoc a dovršením neštěstí byla smrt milovaného syna Hynka. V té době vzniká její nejvýznamnější a nejrozsáhlejší dílo – Babička. Ani její vydání neznamenalo obrat v jejich osudech. Božena Němcová zemřela dne 21.1.1862.

Dílo:

básně: Slavné ráno, Ženám českým

pověsti a legendy: Národní báchorky a pověsti

pohádky: Slovenské pohádky a pověsti

próza: Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí

povídky: Babička, Pomněnka šlechetné duše, Baruška, Rozárka, Karla, Divá Bára, Chudí lidé, Chýše pod horami, Dobrý člověk, Pan učitel

Literární žánr: povídka

Tématika: dění na venkově se všemi zvyky v té době. Dílo zachycuje vzpomínky na dětství Boženy Němcové (Barunka).

Kompozice: kniha je rozdělena do XVIII kapitol

Jazyk: lidový, staročeština, přímá řeč

Postavy:

Babička – hlavní postava, moudrá, dobrotivá, pobožná, zručná a milující

Barunka – (Božena Němcová) - vnučka Magdalény Novotné, nejstarší a nejrozumnější z vnoučat

Adélka, Vilém, Jan - sourozenci Barunky

Terezka - matka Barunky, Adélky, Viléma, Jana, dcera Magdalény Novotné

kněžna Zaháňská – v knize zidealizovaná, dobrosrdečná, přejícná

Hortensie - schovanka kněžny, jemná, pokorná, milá

Viktorka - bláznivá, divoká

pan Beyer - myslivec

Kristla - prostá, věrná

Jakub Míla - upřímný, věrný, čestný

obsah:

Děj se odehrává na Starém bělidle nedaleko Ratibořic, na panství kněžny Kateřiny Zaháňské.
Rodina panského kočího Jana Proška očekává příjezd babičky, která doposud žila ve vesničce na slezských hranicích. Teď přijala pozvání své dcery Terezky, aby „podzim života" strávila v její rodině s vnoučaty Barunkou, Janem, Vilímem a malou Adélkou. Babička si s dětmi velmi rozumí, stará se o drůbež, pečení chleba, předení a další domácí práce. S dětmi chodí do přírody, vypráví jim pověsti, vede je lásce k sobě i druhým. Navštěvuje s dětmi mlýn, kde žijí dobrosrdeční lidé a mají dcerku, která se s dětmi kamarádí. Babička dětem vypráví příběh o bláznivé Viktorce, která byla veselé děvče a líbila se chlapcům. Viktorku začal sledovat podivný, tmavý voják, který byl do ní zamilovaný. Když odjel, Viktorka se kvůli němu zbláznila, žila v jeskyni, nosila roztrhané šaty, nebavila se s lidmi, zpívala a křičela u splavu. Nakonec ji zabil blesk. Na staré bělidlo také přicházela Kristla, dcera hostinského.
Babička si svou moudrostí získala i úctu paní kněžny, která ji pozvala společně s dětmi k sobě na zámek. Tam jí babička vypráví příběh svého života. Paní kněžna babičce slíbila pomoc v případě potřeby. Babička nežádala pomoc pro sebe, ale pro Kristlu. Po přímluvě její snoubenec neodešel na vojnu a tak se mohli vzít. Babička se také přimluvila za rodinu Kudrnových, aby otec dostal stálé zaměstnání pokladního, a oni nemuseli doma jíst z nouze kočky a veverky. Přimluvila se i za Hortensii, aby si nemusela brát ženicha, kterého jí kněžna zvolila a mohla se vrátit do Itálie, kde byl její milý. Její štěstí však netrvalo dlouho, Hortensie zemřela po roce a zanechala kněžně malého synka.
Babička říkávala Adélce, že stará jabloň před domem a ona jsou si rovny a odejdou ze světa spolu. Jednoho jara jabloň zůstala suchá a i babička se začala cítit špatně. Cítila, že její život končí. Za babičkou přijela i Barunka, která s ní trávila poslední dny jejího života. Když babička zemřela, lidé na Starém bělidle si nedovedli představit život bez té laskavé, dobrotivé a moudré babičky a proto nebylo snad jediného člověka, který by její smrt neoplakal. Pohřebním průvodem a slovy hraběnky Zaháňské "Šťastná to žena!" končí tato kniha.

Vlastní názor:

Kniha se dobře čte a je zajímavá. Božena Němcová psala Babičku po smrti svého syna Hynka ve velmi těžkém životním období. Babičku milovala a vážila si jí, obdivovala její klidnou, mírumilovnou povahu, kterou si získávala všechny lidi v okolí.

Úryvek:

1. „Babička neopustila malé údolíčko, kde našla druhý domov. Klidnou myslí dívala se, jak to vše okolo ní roste a kvete, radovala se nad štěstím druhého, těšila zarmoucené,..."

2. „Začasté chodila babička s dětmi na delší procházky, třebas do myslivny nebo do mlýna, nebo zašly do lesa, kde ptáčkové líbezně zpívali, kde byly pod stromy měkounké podušky a tolik vonných konvalinek rostlo,..."

Kniha Babička, autorka B.Němcová, nakl. Omega, Rok vydání 2013, počet stran 224, ISBN: 978-80-7390-049-6